|
|
Kompetice spermií u žab ve vztahu k reprodukční strategii
Malečková, Vendulka ; Šandera, Martin (vedoucí práce) ; Hortová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá srovnáním jednotlivých reprodukčních strategií žab a mírou kompetice spermií. Žáby jsou ekologicky významnou skupinou obývající všechny kontinenty s výjimkou Antarktidy a severních polárních oblastí. Žáby mají druhově specifické rozmnožovací strategie. Většina žab má vnější oplození, ale existují i výjimky (např. čeleď Ascaphidae) s oplozením vnitřním. Před samotným pářením dochází k úchopu samice samcem - amplexu. Amplexus se rozděluje na několik typů podle místa uchopení samice a existují i výjimky, které amplexus nemají. I u nich existuje složité chování, kdy samec navádí samici na místo kladení vajec. U většiny dochází k páření ve vodě. Žáby jsou polyandrické, což znamená, že se jedna samice páří s více samci. Takovýto systém podporuje jak konkurenci mezi samci samotnými, tak mezi spermiemi. Rozmnožování žab můžeme rozdělit na explozivní nebo prodloužené. Při explozivním rozmnožování dochází k synchronizaci období rozmnožování. Snůšky vajíček kladou samice do vody nebo do pěnových hnízd. V některých případech se samci podílejí na péči o snůšku, staví hnízda, nebo naopak kradou cizí snůšky. V závěru je diskutováno, jestli existuje nějaká souvislost mezi konkrétní reprodukční strategií a mírou kompetice spermií. Klíčová slova: amplexus, násobné oplodňování snůšek,...
|
|
|
Kompetice spermií u žab ve vztahu k reprodukční strategii
Malečková, Vendulka ; Šandera, Martin (vedoucí práce) ; Hortová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá srovnáním jednotlivých reprodukčních strategií žab a mírou kompetice spermií. Žáby jsou ekologicky významnou skupinou obývající všechny kontinenty s výjimkou Antarktidy a severních polárních oblastí. Žáby mají druhově specifické rozmnožovací strategie. Většina žab má vnější oplození, ale existují i výjimky (např. čeleď Ascaphidae) s oplozením vnitřním. Před samotným pářením dochází k úchopu samice samcem - amplexu. Amplexus se rozděluje na několik typů podle místa uchopení samice a existují i výjimky, které amplexus nemají. I u nich existuje složité chování, kdy samec navádí samici na místo kladení vajec. U většiny dochází k páření ve vodě. Žáby jsou polyandrické, což znamená, že se jedna samice páří s více samci. Takovýto systém podporuje jak konkurenci mezi samci samotnými, tak mezi spermiemi. Rozmnožování žab můžeme rozdělit na explozivní nebo prodloužené. Při explozivním rozmnožování dochází k synchronizaci období rozmnožování. Snůšky vajíček kladou samice do vody nebo do pěnových hnízd. V některých případech se samci podílejí na péči o snůšku, staví hnízda, nebo naopak kradou cizí snůšky. V závěru je diskutováno, jestli existuje nějaká souvislost mezi konkrétní reprodukční strategií a mírou kompetice spermií. Klíčová slova: amplexus, násobné oplodňování snůšek,...
|
|
|
Social Brain Hypothesis: A Survey of Evidence
Kverková, Kristina ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Pavelková, Věra (oponent)
Hypotéza sociálního mozku byla původně navržena jako vysvětlení mimořádných kognitivních schopností primátů, byla však postupem času rozšířena i na další taxony. Obecně tato hypotéza tvrdí, že socialita je jedním ze zásadních selekčních tlaků vedoucích v evoluci ke zvětšování mozku a inteligence. Neexistuje však v jednotné podobě a bylo navrženo několik různých mechanismů, kterými by socialita mohla takto působit. K testování hypotézy je zapotřebí použít vhodné vyjádření sociální komplexity a velikosti mozku, jakožto zástupné veličiny pro kognitivní schopnosti, přičemž volba a co nejpřesnější zjištění obou těchto údajů se pojí s jistými úskalími. Situaci dále komplikuje skutečnost, že celá řada faktorů, jež by se mohly na encefalizaci potenciálně podílet, nebo ji naopak omezovat, spolu vzájemně vysoce koreluje. Tato bakalářská práce shrnuje přístupy ke zkoumání dané problematiky a podává přehled dosud získaných poznatků, které jsou pro tuto hypotézu relevantní. Hypotéza sociálního mozku byla různými způsoby zkoumána u primátů, šelem, kopytníků, kytovců, hmyzožravců, letounů, ptáků, ryb (cichlid) a hmyzu. U většiny těchto skupin se objevují výsledky, které si navzájem odporují, proto rozhodně nelze prohlásit tuto otázku za uzavřenou a je na místě další výzkum, který by vliv sociality na evoluci mozku lépe...
|
|
|
Sociální chování a akustická komunikace u netopýra velkého (Myotis myotis)
Porteš, Michal ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Bartonička, Tomáš (oponent)
V rámci řádu letounů (Chiroptera) existuje velká variabilita v potravních, úkrytových i sociálních strategiích. Netopýr velký (Myotis myotis, Borkhausen 1797) je modelovým druhem netopýrů v rámci Evropy a jeho sezónní organizace odpovídá cyklu mírného pásma s velkými mateřskými koloniemi a solitérním životem samců. Přestože se jedná o modelový druh, většina prací je věnována různým aspektům biologie mateřských kolonií a biologie samců je málo známá. Nedávné nálezy samčích agregací v silničních mostech tak umožňují studovat sociální chování a akustickou komunikaci samců na individuální úrovni a porovnávat je s dosavadními znalostmi. Zatímco most v Bernarticích byl osídlen seskupením samců, ve Voznici byla zjištěna i mateřská kolonie. Formování harému probíhalo od srpna do října. Pattern osídlení úkrytů samců se lišil a samci s nejvyšší úrovní sezónní obsazenosti úkrytu měli největší přítomnost samice v úkrytu. Vokalizační aktivita samců narůstala v srpnu a nejvyššími hodnotami v září. Nejvyšší vokalizační aktivitu měli samci sídlící v blízkosti vletového otvoru. Sociální signál M. myotis je tvořen 4 základními motivy, jež samci kombinují a je typicky emitován jako reakci na prolétávajícího jedince. Na základě akustické analýzy lze rozlišit interindivuální rozdíly v parametrech signálů. Získané...
|
|
|
Vztahy mezi rostlinami a opylovači v extrémních a izolovaných ekosystémech
Pinc, Jan ; Vlasáková, Blanka (vedoucí práce) ; Vazačová, Kristýna (oponent)
Organismy žijící v extrémních a izolovaných ekosystémech jsou, díky poměrně rychle probíhající diverzifikaci a silnému selekčnímu tlaku, často specificky adaptovány na zdejší abiotické podmínky a jejich mutualistické vztahy jsou velmi často poměrně neobvyklé a ojedinělé. Rostliny zde rostou v populacích s omezeným počtem jedinců a jsou vystaveny silnému selekčnímu tlaku pro vznik outcrossingu, aby minimalizovali ztrátu genetické variability během inbreedingu, ke kterému v malých populacích často dochází. Maximalizace outcrossingu většinou probíhá nejrůznějšími modifikacemi opylovacích systémů, které jsou komplikovány nedostatečným počtem potencionálních opylovačů a jejich nepravidelným výskytem. Cílem této práce je shrnout typické vlastnosti opylovacích systémů v extrémních a izolovaných ekosystémech a objasnit podmínky, které vedly k jejich vzniku.
|
|
|
Reprodukční systémy a ekologické nároky čeledi Rallidae
VRÁNA, Jakub
Korelace mezi ekologickými faktory a reprodukčními systémy Rallidae byla analyzována. Testovanými faktory byly: Socialita, nelétavost, pohlavní dimorfismus ve zbarvení, pohlavní dimorfismus ve hmotnosti, výskyt v semiakvatických a akvatických biotopech a výskyt v terestrických biotopech. Data byla získáná z odborných článků a knih.
|
host ::
RSS.